Další info lodi

28. listopadu 2010 v 13:01 | ajjii |  lodě
Za éry Kryštofa Kolumba se navigace se prováděla pomocí známého kurzu a rychlosti plavby s nutnou znalostí výchozího bodu. Kurz určoval kompas (od 12. století), předtím se určoval podle hvězd, Slunce a směru vln. Rychlost se měřila vyhozením přivázaného dřeva na přídi a měřilo se, kolik provazu se odmotá se jednotku času. Pozice se zakreslovala do námořní mapy a od ní se měřilo dál.
Při plavbách přes oceán se plulo stále v jedné zeměpisné šířce. To se zajišťovalo změřením úhlu k nějaké hvězdě (Polárce). Na měření úhlu se používal kamal nebo Jakubova hůl.


Kompas ve VS aktivujeme pomocí klávesy C, zde vidíme že loď pluje kurzem cca 155 stupňů a vítr fouká z cca 280 stupňů.

Později, od 18.století, se používal sextant. Tím se na základě výšky nebeských těles nad obzorem zjistila zeměpisná šířka lodi a obdobně s pomocí chronometru a polohy nebeských těles se určila zeměpisná délka. Uvádí se, že zkušený navigátor s dobrým sextantem a za příhodných podmínek určil polohu s přesností na úžasných 460m.

Nyní doporučím plavbu s pomocí autopilota podle přednastavené trasy. Pokud jsme ručním vedením minuli některé nastavené waypointy, pak v mapě (M) nastavte následující bod cesty a to klinutím na něj a pomocí "SET NEXT WAYPOINT". Po jeho minutí loď pokračuje k následujícímu bodu (nevrací se). Zapněte autopilota A, objeví se "AutoPilot".

Druhou možnou variantou (a samozřejmě reálnější) je plavba podle kurzu a rychlosti, zde s korekcí podle ostrovů. Můžete vyzkoušet při opětovném spuštěním celé mise.

Velitel lodi zaznamenával průběžně (podle okolností, typicky po 2 hodinách až jednou denně ) průběh plavby do lodního deníku.

Směr větru, kóduje se následovně:
  • N (sever)
  • NEE
  • NE (severovýchod)
  • ENE
  • E (východ)
  • EES
  • SE (jihovýchod)
  • SSE
  • S (jih)
  • SSW
  • SW (jihozápad)
  • WSW
  • W (západ)
  • WNW
  • NW (severozápad)
  • NNW
Síla větru:
  • Calm, Bezvětří (beafort 0, 0-1 uzlů, 0-1 kmh )
  • Light air, Vánek (beaufort 1, 1-3 uzly, 1-5 kmh)
  • Light breeze, Větřík (beaufort 2, 4-6 uzlů, 6-11 kmh)
  • Gentle breeze, Slabý vítr (beaufort 3, 7-10 uzlů, 12-19 kmh)
  • Moderate breeze, Mírný vítr (beaufort 4, 11-16 uzlů, 20-28 kmh)
  • Fresh breeze, Čerstvý vítr (beaufort 5, 17-21 uzlů, 29-38 kmh)
  • Strong breeze, Silný vítr (beaufort 6, 22-27 uzlů, 39-49 kmh)
  • Near gale, Mírný vichr (beaufort 7, 28-33 uzlů, 50-61 kmh)
  • Gale, Čerstvý vichr (beaufort 8, 34-40 uzlů, 62-74 kmh)
  • Strong gale, Silný vichr (beaufort 9, 41-47 uzlů, 75-88 kmh)
  • Storm, Plný vichr (beaufort 10, 48-59 uzlů, 89-102 kmh)
  • Violent storm, Vichřice (beaufort 11, 56-63 uzlů, 103-117 kmh)
  • Hurricane, Orkán (beaufort 12, 64-71 uzlů, 118-133 kmh)
Velikost vln:
  • 0 (amplitude 0, Calm - zrcadlo)
  • 1 (amplitude 0.1, Calm - světlejší vrcholky vln)
  • 2 (amplitude 0.2, Small waves, lom vln)
  • 3 (amplitude 0.6 až 1, Moderate waves, místy bílé hřebeny)
  • 4 (amplitude 2-3, Moderately high waves, nad vlnami vodní tříšť)
  • 5 (amplitude 4-5.5, High waves, bílá pěna na vlnách)
  • 6 (amplitude 7-9, Very high waves, přepadající hřebenatky)
  • 7 (amplitude 11.5-14, Exceptionaly high waves, vlny pokryté pěnou, vlnobití)
Směr plavby lodi:
Udává se ve stupních

Rychlost plavby lodi:
Udává se v uzlech.

Kromě těchto pravidelných údajů obsahuje lodní deník také informaci o lodi, její údržbě, seznam posádky a případných cestujících.

K večeru byl čas na modlení a také často na "tanečky" - povinný tělocvik s doprovodem houslí.


Na obrázku loď během západu slunce.

Denní dobu řídí VS sám podle času (zohledňuje zrychlení).

Na lodi se drží služby a hlídky. Klasická doba hlídky, zavedená před staletími a platná dodnes, jsou čtyři hodiny. Aby se spravedlivě střídaly denní období jsou večer místo jedné čtyřhodinové vsunuty dvě dvouhodinové (tzv. psí) hlídky. Konkrétně:

20:00 - 24:00 První hlídka (first watch)
00:00 - 04:00 Střední hlídka (middle watch)
04:00 - 08:00 Ranní hlídka (morning watch)
08:00 - 12:00 Dopolední hlídka (fornoon watch)
12:00 - 16:00 Odpolední hlídka (afternoon watch)
16:00 - 18:00 První psí hlídka (first dog watch)
18:00 - 20:00 Poslední psí hlídka (last dog watch)
Čas na lodi se měřil přesýpacími hodinami (později samozřejmě i chronometrem) a oznamoval jej palubní zvon obsluhovaný hlídkou. Počet úderů se určoval od počátku hlídek, po půlhodině. Například ve 20:30 se odbíjel jediný úder (první půlhodina hlídky), v půlnoci pak dosavadní hlídka před předáním odbila 8 úderů. Výjimkou byla druhá (poslední) psí hlídka která pokračovala po psí hlídce první, tj. v první půlhodině odbíjela úderů 5.


Lodní hlídka zkoumala moře a případné pobřeží. Používala k tomu také dalekohledy. Ve VS aktivujeme dalekohled pomocí T a jeho zvětšení regulujeme kolečkem na pravé straně.

Po stisku F je nahoře vlevo zobrazena pozice, čas, směr, rychlost a počet snímků za sekundu.


Střední (půlnoční) hlídka (aktivováno osvětlení paluby L).

Na delších plavbách loď potřebovala doplňovat potraviny a hlavně vodu. S vodou se šetřilo přesto byla její spotřeba v poměru na objem velká. Uskladněná v podpalubí, v sudech, se také kazila. Proto loď zastavovala v přístavech, případně zajížděla k blízkým ostrovům, kde námořníci veslující na člunu dovlekli loď do závětrného zálivu přičemž neustále sledovali hloubku aby měli jistotu že loď neuvázne. Na břehu se do sudů nabrala pitná voda a případně se získávalo ovoce či dřevo na opravy. Voda se případně získávala při dešti i chytáním do plachet na palubě lodi.

V reálném čase zabere náš výlet mnoho hodin. Je možné zrychlit běh času pomocí F4 (zpomalit F3). Loď pak vizuálně pluje "rychleji". Zrychlení je problematické pokud měníte směr směr a nemáte aktivní AUTO SAIL. A ještě poznámka - restart VS opět vrátí rychlost na 1x.

Plavba z Piraeus do Iraklion mi trvala 27 hodin, měřeno lodními hodinami. Použil jsem 24x zrychlení což odpovídá poměru jeden den v reálu = 1 hodina simulace a tak reálný čas byl necelé dvě hodiny (je třeba připočíst výjezd a vjezd do přístavu a případné "kochání" okolím, prováděné bez zrychlení).

Před vjezdem do (cizího) přístavu byl typicky vyslán člun k veliteli přístavu. Domluveno bylo povolení k vjezdu a také případná pozdravná salva. Loď vplouvající do přístavu vystřelila na pozdrav z děl a děla z přístavní pevnosti ji odpověděla ve stejné salvě (nebo úměrné hodnosti velitele lodi a velitele přístavu).

Pokud v reálu nebyly příhodné podmínky, vtáhli plachetnici do přístavu námořníci veslující na člunu a poté přitáhli loď ke břehu. Přístavy plné lodi neměly dost místa na nějaké větší manévrování s větrem.

Často také kotvila plachetnice mimo přístav na moři a veškerý materiál dopravovala člunem. To mělo výhodu v tom, že se nikdo nemohl k lodi nepozorovaně dostat a něco ukrást. Také posádka nemohla opustit sama o své vůli loď (ať už kvůli útěku nebo chvilkovému pobavení v krčmě).

Tuto druhou variantu zvolíme i my. Vypneme autopilota A, zajedeme tak, abychom byli chráněni pobřežím před větrem, vykasáme plachty (PgDn, Delete), vypneme automatického plachtaře SHIFT-S a spustíme kotvu SHIFT-A (objeví se "Anchored").

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama