Životopisek

31. srpna 2008 v 20:46 | ajjii |  Nicolas Cage
Během své kariéry prokazuje svůj herecký potenciál v náročných dramatických partech, ale i příslušnost k předním protagonistům akčních hrdinů. Vedle Oscara a Zlatého glóbu za drama Leaving Las Vegas tak má na Cage na kontě i slušnou řádku komerčních hitů jako Skála či Tváří v tvář.
Nicolas Cage (vlastním jménem Nicholas Kim Coppola) se narodil 7. ledna 1964 v kalifornském Long Beach. Člen rodinného klanu bytostně spojeného s americkými uměleckými sférami (jeho strýc Francis Ford Coppola se proslavil filmy jako Kmotr či Apokalypsa, Nicolasův otec August je univerzitním profesorem srovnávací literatury, jeho matka Joy Vogelsangová bývala proslulou tanečnicí a choreografkou) se již v dětství zajímal o film, hudbu i literaturu a brzy prý měl o své životní dráze jasno: toužil stát se hercem. Ještě během středoškolského studia získal příležitost v televizním seriálu Best of Times (1981), a proto se rozhodl dát herectví přednost před dokončením střední školy. Vzápětí se poprvé objevil na stříbrném plátně, a to v kultovní teenagerské komedii Zlaté časy na Ridgemont High (ve snímku z roku 1982 účinkovali také další budoucí hvězdy Jennifer Jason Leighová či Sean Penn), Svou první hlavní roli získal v romanci Valley Girl (1983), inspirované stejnojmennou písní Franka Zappy. Právě tehdy se také rozhodl vzdát se jména slavného ve filmových kruzích a místo něj zvolit pseudonym Cage.
Svému slavném strýci se však ani jako Nicolas Cage rozhodně nemínil vyhýbat. Když měl možnost účinkovat v Coppolově dramatu Divoké ryby (1983), příliš dlouho neváhal. Krátce poté mu ostatně Coppola svěřil další dvě role: jako mladý gangster se představil v dramatu Cotton Club (1984), v romanci Peggy Sue se vdává (1986) pak jako partner titulní hrdinky v podání Kathleen Turnerové. Mezitím se objevil také v dramatu Alana Parkera Birdy (1984) o dvojici válečných veteránů, vyrovnávajících se s traumatem z války ve Vietnamu. Že se dokáže ve výborném světle představit také v jiném žánru než v dramatu, předvedl jako citlivý Ronny v romanci Pod vlivem úplňku (1987) - za svůj výkon byl tehdy nominován na Zlatý glóbus. Další skvělý, tentokrát komediální, výkon podal i ve snímku bratří Coenů Zmatky v Arizoně (1987). Již v průběhu osmdesátých let Cage proslul ochotou obětovat pro přesvědčivost své postavy mnoho času a úsilí, při natáčení hororu Polibek upíra (1989) pak dokonce před kamerami pozřel živého švába.
Ještě navýšit své renomé se Cageovi podařilo dramatem Davida Lynche Zběsilost s srdci (1990). V úloze násilnického renegáta Námořníka, posedlého Elvisem Presleym a odívajícího se do saka z hadí kůže, se představil po boku Laury Dernové. Po slavném Lynchově opusu však přišla spíše hubenější léta: s úspěchem se nesetkal ani průměrný akční snímek Ohnivá eskadra (1990), ani podivnůstka Zandalee (1991), ani thriller Red Rock West (1992). Jednu z ojedinělých příležitostí zahrát si padoucha, získal Cage v průměrném thrilleru Polibek smrti (1995), ovace nesklidil ani jako romantický hrdina (Líbánky v Las Vegas z roku 1992 či o dva roky mladší Může to potkat i vás). Zlomovou příležitostí pro Nicolase Cage byla hlavní úloha v nezávislém dramatu Leaving Las Vegas (1995). Za svůj životní výkon v roli depresemi zmítaného hollywoodského scenáristy, který se v Las Vegas upíjí k smrti, získal Cage řadu filmových cen včetně Oscara a Zlatého glóbu.
Trochu překvapivě se Nicolas Cage poté rozhodl se pro kariéru hvězdy komerčně laděných titulů. I v akčních thrillerech podával pozoruhodné výkony, ať už jako slabošský hrdina bojující s elitními vojáky ve Skále (1996), nespravedlivě odsouzený vězeň soupeřící s uprchlými vrahouny ve snímku Con Air (1997) či ve filmu Johna Woo Tváří v tvář (1997), v němž se společně s Johnem Travoltou podělil o úlohu hlavního hrdiny i padoucha. Vedle toho se Cage představil v temné detektivce 8 mm (1999) o pátrání po dívce zmizelé v losangeleském podsvětí, v thrilleru Briana De Palmy Hadí oči (1998) nebo jako anděl, který se zamiluje do lékařky v podání Meg Ryanové, v romanci Město andělů (1998). O návrat k dramatickým partům se pak pokusil hlavní rolí hroutícího se řidiče sanitky v dramatu režiséra Martina Scorseseho Počítání mrtvých (1999). Do výlučného klubu herců, kteří za jediný snímek získali honorář převyšující dvacet milionů dolarů vstoupil Nicolas Cage dalším akčním dramatem 60 sekund (2000), v příběhu z prostředí lupičů automobilů mu tentokrát asistovala Angelina Jolie.
Na počátku nového tisíciletí rozšířil Cage svou filmografii o dva pozoruhodné snímky odehrávající se v období druhé světové války: romanci Mandolína kapitána Corelliho (2001) a drama Kód Navajo (2002) odehrávající se během americko-japonských bojů v Pacifiku. Oba snímky se od sebe odlišovaly nejen svým laděním, ale také komerčním úspěchem: zatímco první z nich se stal celosvětovým hitem, druhý z nich skončil s nálepkou propadáku. Další oscarové nominace se Cage dočkal v roce 2002 za snímek Adaptace, kde si zahrál dvojroli úspěšného scenáristy v životní a tvůrčí krizi a jeho sebevědomého bratra, který zahájil hollywoodskou kariéru pisálka bezduchých slátanin. V roce 2003 se Cage objevil na filmovém plátně v podvodnické komedii Ridleyho Scotta Švindlíři jako neurotický a všemožnými fobiemi stižený Roy.
K akci se Nicolas Cage vrátil snímky Lovci pokladů (2004) a jeho pokračování Lovci pokladů: Kniha tajemství (2007), kde ztvárňuje vysmívaného dobrodruha Benjamina Gatese, a Obchodník se smrtí (2005), v němž si zahrál všehoschopného překupníka zbraní Orlova. Další potenciálně spornou postavou v Cageově filmografii pak mohl být i jeho záchranář John McLoughlin v rekonstrukci událostí po atentátu 11. září 2001 World Trade Center (2006) od režiséra Olivera Stonea - snímek od prosulého buřiče však zůstal překvapivě krotký a konvenční. A svůj velký sen si splnil titulní úlohou v akční podívané Ghost Rider (2006) - konečně se mu dostalo možnosti zahrát si comicsového superhrdinu. Což byl u muže, který si své umělecké jméno vypůjčil od jiného hrdiny Luka Cage a nejmladšího syna pojmenoval Kal-El (Supermanovo mimozemské jméno) vlastně celkem zásadní kariérní okamžik. Na akční devadesátá léta si Nicolas Cage znovu zavzpomínal se sci-fi snímkem Next (2007), víc než jen standardní výkon v průměrném hollywoodském titulu ale tentorkát od Cagea nečekejme. Jako jasnovidný Cris využívá pouze ozkoušené herecké grify.
Nicolas Cage však nemyslí jen na svou hereckou dráhu a tu a tam si vyzkouší také práci za kamerou. Dramatem Sonny (2002) s Jamesem Frankem v úloze neworleanského gigola také pokusil etablovat mezi filmovými režiséry. Mnohem úspěšněji si však vede jako producent: podílel na hororové mystifikaci Ve stínu upíra (2000) či dramatu Život Davida Galea (2003).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 aja aja | E-mail | Web | 31. srpna 2008 v 20:48 | Reagovat

tento thttp://kino.tiscali.cz/celebrity/c_profil.asp?os_id=1157ext je zkopírován z

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama