Tangled

13. března 2011 v 20:32 | ajjii |  Disney







Poslední obrázek je můj vlastní :) tento se mi moc nepovedl... :/ --- ale více obrázků na www.pridipdiyoren.deviantart.com
 

Fregata-v ENG

11. ledna 2011 v 22:32 | ajjii |  lodě
dfh

Moře, jezírko

11. ledna 2011 v 22:32 | ajjii |  Pictures
asf
asf
 


Hrad Tangled-kreslený, zkutečnost

11. ledna 2011 v 22:30 | ajjii |  Disney
Podle čeho kreslily hrad? No přece podle pevnosti na malém ostrově :)

dfs
sd
sdg

Tangled v mém podání

11. ledna 2011 v 22:27 | ajjii |  Disney
více pictures TADY
dsf
sdg
sdg
sdg
dsf

Tangled-Na vlásku

11. ledna 2011 v 22:17 | ajjii |  Disney
Moje nejoblíbenější Disney pohádka (tedy s M.mořskou vílo a Princezna a žabák) Ale Tangled vede!!! Nemá to prostě chybu!!!! Krásná grafika, story, vtip, romance, láska, písničky!!! co víc si může člověk přát :) :D !!!! moje best fave charakters: Flynn and Maximus :)
Jen je trochu divné, že se Flynn Rider jmenuje ještě Evžen Fitzherbert X) Ale je to best film.komedie!!! Doporučuju!!!!!


Maximus, Rapunzel (Locika), Flynn
asfd
Maximus a Rapunzel
asf
Rapunzel
safd
Rapunzel a Pascal
asf
Maximus a Flynn X)
afd
Pascal
asf

Disney princess

11. ledna 2011 v 22:03 | ajjii |  Disney
dsa
Ahojka lidičky! To jste věděli, že Disney své prince a princezny kreslí podle těch herců a hereček, které je pak dabují? !!!! Je to úžasné!!!!! :D :D Ta podoba !!!! :D :) U Lociky(poslední) si musíte jen představit krátké vlasy, které má až na konci ;) 

Vodopády

28. prosince 2010 v 17:58 | ajjii |  Pictures


Reklama
Click here....











Další info lodi

28. listopadu 2010 v 13:01 | ajjii |  lodě
Za éry Kryštofa Kolumba se navigace se prováděla pomocí známého kurzu a rychlosti plavby s nutnou znalostí výchozího bodu. Kurz určoval kompas (od 12. století), předtím se určoval podle hvězd, Slunce a směru vln. Rychlost se měřila vyhozením přivázaného dřeva na přídi a měřilo se, kolik provazu se odmotá se jednotku času. Pozice se zakreslovala do námořní mapy a od ní se měřilo dál.
Při plavbách přes oceán se plulo stále v jedné zeměpisné šířce. To se zajišťovalo změřením úhlu k nějaké hvězdě (Polárce). Na měření úhlu se používal kamal nebo Jakubova hůl.


Kompas ve VS aktivujeme pomocí klávesy C, zde vidíme že loď pluje kurzem cca 155 stupňů a vítr fouká z cca 280 stupňů.

Později, od 18.století, se používal sextant. Tím se na základě výšky nebeských těles nad obzorem zjistila zeměpisná šířka lodi a obdobně s pomocí chronometru a polohy nebeských těles se určila zeměpisná délka. Uvádí se, že zkušený navigátor s dobrým sextantem a za příhodných podmínek určil polohu s přesností na úžasných 460m.

Nyní doporučím plavbu s pomocí autopilota podle přednastavené trasy. Pokud jsme ručním vedením minuli některé nastavené waypointy, pak v mapě (M) nastavte následující bod cesty a to klinutím na něj a pomocí "SET NEXT WAYPOINT". Po jeho minutí loď pokračuje k následujícímu bodu (nevrací se). Zapněte autopilota A, objeví se "AutoPilot".

Druhou možnou variantou (a samozřejmě reálnější) je plavba podle kurzu a rychlosti, zde s korekcí podle ostrovů. Můžete vyzkoušet při opětovném spuštěním celé mise.

Velitel lodi zaznamenával průběžně (podle okolností, typicky po 2 hodinách až jednou denně ) průběh plavby do lodního deníku.

Směr větru, kóduje se následovně:
  • N (sever)
  • NEE
  • NE (severovýchod)
  • ENE
  • E (východ)
  • EES
  • SE (jihovýchod)
  • SSE
  • S (jih)
  • SSW
  • SW (jihozápad)
  • WSW
  • W (západ)
  • WNW
  • NW (severozápad)
  • NNW
Síla větru:
  • Calm, Bezvětří (beafort 0, 0-1 uzlů, 0-1 kmh )
  • Light air, Vánek (beaufort 1, 1-3 uzly, 1-5 kmh)
  • Light breeze, Větřík (beaufort 2, 4-6 uzlů, 6-11 kmh)
  • Gentle breeze, Slabý vítr (beaufort 3, 7-10 uzlů, 12-19 kmh)
  • Moderate breeze, Mírný vítr (beaufort 4, 11-16 uzlů, 20-28 kmh)
  • Fresh breeze, Čerstvý vítr (beaufort 5, 17-21 uzlů, 29-38 kmh)
  • Strong breeze, Silný vítr (beaufort 6, 22-27 uzlů, 39-49 kmh)
  • Near gale, Mírný vichr (beaufort 7, 28-33 uzlů, 50-61 kmh)
  • Gale, Čerstvý vichr (beaufort 8, 34-40 uzlů, 62-74 kmh)
  • Strong gale, Silný vichr (beaufort 9, 41-47 uzlů, 75-88 kmh)
  • Storm, Plný vichr (beaufort 10, 48-59 uzlů, 89-102 kmh)
  • Violent storm, Vichřice (beaufort 11, 56-63 uzlů, 103-117 kmh)
  • Hurricane, Orkán (beaufort 12, 64-71 uzlů, 118-133 kmh)
Velikost vln:
  • 0 (amplitude 0, Calm - zrcadlo)
  • 1 (amplitude 0.1, Calm - světlejší vrcholky vln)
  • 2 (amplitude 0.2, Small waves, lom vln)
  • 3 (amplitude 0.6 až 1, Moderate waves, místy bílé hřebeny)
  • 4 (amplitude 2-3, Moderately high waves, nad vlnami vodní tříšť)
  • 5 (amplitude 4-5.5, High waves, bílá pěna na vlnách)
  • 6 (amplitude 7-9, Very high waves, přepadající hřebenatky)
  • 7 (amplitude 11.5-14, Exceptionaly high waves, vlny pokryté pěnou, vlnobití)
Směr plavby lodi:
Udává se ve stupních

Rychlost plavby lodi:
Udává se v uzlech.

Kromě těchto pravidelných údajů obsahuje lodní deník také informaci o lodi, její údržbě, seznam posádky a případných cestujících.

K večeru byl čas na modlení a také často na "tanečky" - povinný tělocvik s doprovodem houslí.


Na obrázku loď během západu slunce.

Denní dobu řídí VS sám podle času (zohledňuje zrychlení).

Na lodi se drží služby a hlídky. Klasická doba hlídky, zavedená před staletími a platná dodnes, jsou čtyři hodiny. Aby se spravedlivě střídaly denní období jsou večer místo jedné čtyřhodinové vsunuty dvě dvouhodinové (tzv. psí) hlídky. Konkrétně:

20:00 - 24:00 První hlídka (first watch)
00:00 - 04:00 Střední hlídka (middle watch)
04:00 - 08:00 Ranní hlídka (morning watch)
08:00 - 12:00 Dopolední hlídka (fornoon watch)
12:00 - 16:00 Odpolední hlídka (afternoon watch)
16:00 - 18:00 První psí hlídka (first dog watch)
18:00 - 20:00 Poslední psí hlídka (last dog watch)
Čas na lodi se měřil přesýpacími hodinami (později samozřejmě i chronometrem) a oznamoval jej palubní zvon obsluhovaný hlídkou. Počet úderů se určoval od počátku hlídek, po půlhodině. Například ve 20:30 se odbíjel jediný úder (první půlhodina hlídky), v půlnoci pak dosavadní hlídka před předáním odbila 8 úderů. Výjimkou byla druhá (poslední) psí hlídka která pokračovala po psí hlídce první, tj. v první půlhodině odbíjela úderů 5.


Lodní hlídka zkoumala moře a případné pobřeží. Používala k tomu také dalekohledy. Ve VS aktivujeme dalekohled pomocí T a jeho zvětšení regulujeme kolečkem na pravé straně.

Po stisku F je nahoře vlevo zobrazena pozice, čas, směr, rychlost a počet snímků za sekundu.


Střední (půlnoční) hlídka (aktivováno osvětlení paluby L).

Na delších plavbách loď potřebovala doplňovat potraviny a hlavně vodu. S vodou se šetřilo přesto byla její spotřeba v poměru na objem velká. Uskladněná v podpalubí, v sudech, se také kazila. Proto loď zastavovala v přístavech, případně zajížděla k blízkým ostrovům, kde námořníci veslující na člunu dovlekli loď do závětrného zálivu přičemž neustále sledovali hloubku aby měli jistotu že loď neuvázne. Na břehu se do sudů nabrala pitná voda a případně se získávalo ovoce či dřevo na opravy. Voda se případně získávala při dešti i chytáním do plachet na palubě lodi.

V reálném čase zabere náš výlet mnoho hodin. Je možné zrychlit běh času pomocí F4 (zpomalit F3). Loď pak vizuálně pluje "rychleji". Zrychlení je problematické pokud měníte směr směr a nemáte aktivní AUTO SAIL. A ještě poznámka - restart VS opět vrátí rychlost na 1x.

Plavba z Piraeus do Iraklion mi trvala 27 hodin, měřeno lodními hodinami. Použil jsem 24x zrychlení což odpovídá poměru jeden den v reálu = 1 hodina simulace a tak reálný čas byl necelé dvě hodiny (je třeba připočíst výjezd a vjezd do přístavu a případné "kochání" okolím, prováděné bez zrychlení).

Před vjezdem do (cizího) přístavu byl typicky vyslán člun k veliteli přístavu. Domluveno bylo povolení k vjezdu a také případná pozdravná salva. Loď vplouvající do přístavu vystřelila na pozdrav z děl a děla z přístavní pevnosti ji odpověděla ve stejné salvě (nebo úměrné hodnosti velitele lodi a velitele přístavu).

Pokud v reálu nebyly příhodné podmínky, vtáhli plachetnici do přístavu námořníci veslující na člunu a poté přitáhli loď ke břehu. Přístavy plné lodi neměly dost místa na nějaké větší manévrování s větrem.

Často také kotvila plachetnice mimo přístav na moři a veškerý materiál dopravovala člunem. To mělo výhodu v tom, že se nikdo nemohl k lodi nepozorovaně dostat a něco ukrást. Také posádka nemohla opustit sama o své vůli loď (ať už kvůli útěku nebo chvilkovému pobavení v krčmě).

Tuto druhou variantu zvolíme i my. Vypneme autopilota A, zajedeme tak, abychom byli chráněni pobřežím před větrem, vykasáme plachty (PgDn, Delete), vypneme automatického plachtaře SHIFT-S a spustíme kotvu SHIFT-A (objeví se "Anchored").


Něco o složení posádky

28. listopadu 2010 v 13:00 | ajjii |  lodě
Posádka se skládala z velitele lodi (master and commander - velitel samostatné lodi), navigátora a jeho pomocníků, bocmana a jeho pomocníka, vrchního dělostřelce a jeho pomocníka, lodního tesaře, tesařova zástupce a jeho pomocníka, lékaře a jeho pomocníka, dvou kormidelníků a jejich pomocníka, plachtaře, zbrojmistra, lodního profouse (hospodáře), lodního písaře, kněze, několika kadetů a námořníků. Menší loď mívala posádku okolo 50 mužů. Na delší plavby se často ještě brával muzikant pro obveselení posádky.

Loď se musela zásobit na cestu - u naší krátké cesty, kde loď popluje okolo několik přístavů, není nutné si s tím lámat hlavu, ale obecně řečeno bylo třeba naložit naložit sudy s vodou, vínem, rumem a pivem. Dále lodní suchary, sudy s nasoleným hovězím a vepřovým masem, sýr, sušený hrách, sudy s kyselým zelím a zhuštěný zeleninový vývar (proti kurdějím), podle místa plavby se nakládalo i čerstvé ovoce a zelenina (brambory, pomeranče, fíky, tykve, kukuřice). Na lodi se přepravovala i živá zvířata v klecích, slepice, ovce, kozy.

V době, kdy se moře hemžila piráty, byly i obchodní lodě dobře ozbrojené. Typicky měly několik pevných děl větších ráží v podpalubí a na vyvýšených palubách pak otočná děla menších ráží. Na lodi byly bezpečně ve zbrojnici uloženy muškety, šavle, pistole a střelný prach. Klíče míval velitel lodi, o údržbu se staral zbrojmistr.


Na obrázku výzbroj HMS FLY, děla v palebné pozici.

Výzbroj obchodních lodí byla přizpůsobena tomu, že primárním cílem nepřítele bylo loď obsadit, nikoliv potopit. Proto třeba na konci 18. století byly ve výzbroji obchodních lodí nasazovány oblíbené karonády, lehká děla. Jejich účinek byl na krátkou vzdálenost dokonce větší než u normálních děl. Tam, kde rychlá dělová koule prolétla trupem lodi jako nůž máslem, se "pomalá" koule z karonády změnila v tříštivý granát. Roztříštila trup v místě dopadu a kusy odlétavajícího dřeva zabíjely všechno živé. A s tím se počítalo - loď s běžnými děly sice mohla na dálku beztrestně ostřelovat a potopit obchodní loď - jenže to nemělo žádný smysl. Na obsazení lodi musela připlout blíž - a to už byl problém.

Děla té doby byla umístěna na podélných kolečkách. Dělo, umístěné uvnitř, obsluha nabila a poté dotlačila a vysunula hlavní ven. Po zamíření a výstřelu se dělo vrátilo sílou výstřelu do původní polohy - pohyb vzad zarazily provazy kterými bylo dělo připoutáno k trupu. A cyklus se opakoval.

Střílelo se typicky ze všech děl najednou (na jedné straně), protože hromadný náraz koulí z více děl na nepřátelskou loď mohl rozlámat samotnou kostru lodi, jednotlivý výstřel většinou způsobil jen menší škody na trupu, posádce či plachtách.

Vojenské lodě měly nedostatek mužů k obsluze děl na obou stranách. Pokud nastala situace, že loď byla napadena z obou stran, měl velitel těžké rozhodnutí - střílet na každé straně s polovinou děl, bránit se jen na jedné straně nebo snížit počet mužů v obsluze děla a snížit tak rychlost palby.

Vojenské lodi mívaly na palubě oddíl námořní pěchoty s vlastními důstojníky. Ten sloužil k nasazení na pobřeží, k boji muže proti muži, k obsluze některých složitějších děl a ke školení a cvičení námořníků v oblasti obsluhy děl a boje. S ohledem na složení posádky nebyla také zanedbatelná jeho úloha v ochraně kapitána a důstojníků.

Složení posádky, potravin a zbraní se v průběhu staletí samozřejmě měnilo a bylo i poplatné konkrétnímu námořnictvu.

Při vyplutí nejprve zapneme automatického plachtaře pomocí SHIFT S, nahoře se objeví "AutoSail".
Odpoutáme loď (SHIFT D) a vykasáme (spustíme) plachty (PgUp a Ins). Jejich nastavení se bude díky AutoSail dít automaticky. Loď vyvedeme ručně. Kormidlo stočíme doprava aby se loď odpoutala od mola ale poté rovně aby nenarazila zádí. Boční vítr má tendenci táhnout loď doleva, my kormidlem tlačíme loď doprava aby mířila ven ze zálivu. Vyplujeme na volné moře.

Během plavby posádka stavěla plachty podle směru větru a plavby, spravovala plachty a lanoví.

Kam dál